Záhada lodního skladu

   Záhada lodního skladu             Dan a Pepa Petrásek
                                              duben 2009

   E                          G
1. Na své slavné skvělé lodi, tak jak rok za rokem chodí
   E                      G
   dopravu já mořskou nabízím.
   E                     G
   Nákladní i pro osoby, svatby, rozvody i svody
   E                     G
   každého já rád tu povozím.

   F#                   A
R1:Kdopak by se se mnou na moři bál
   F#             A
   týdny a měsíce plujeme dál.

   E                            G   
2. Jednou takhle pár dnů pluji, zásoby sám kontroluji
   E                          G
   na moři si člověk chce být jist.
   E                       G
   Zděšeně pak konstatuji, zlodějina nám tu bují
   E                       G
   někdo nám je musí tajně jíst.

   F#               A
R2:Když září Orion, nemůžu spát
   F#                 A
   musím ve skladišti na stráži stát.
   H                   A
   Jestli ho prošvihnu zděšeně spočítám
   G               F#
   kolik proviantu zmizelo nám.

   E                          G
3. Takhle to jde každý večer, kdosi hrabe jako křeček
   E                    G
   mazaný a mlsný je to tvor.
   E                        G
   Neuhlídám všechno přece, usnu vsedě, vstoje, vkleče
   E                     G
   na lodi už hrozí hladomor.

   F#                    A
R3:Začal jsem se modlit, tak jsem se bál
   F#                    A
   co se v temném skladu přihodí dál.

   E                           G
4. V nouzi dej na dobrou radu, vždycky zaspíš v lodním skladu
   E                          G
   nastraž radši velkou krysí past.
   E                       G
   Umístíš jí tajně vzadu, posádko je konec hladu
   E                       G
   nemusíš už hlídat, jaká slast.

   F#               A
R4:Když září Orion, můžu jít spát 
   F#             A
   brzy se ukáže, kdo chtěl tu krást
   H                  A
   až náhle procitnu, zloděje usvědčí
   G                   F#
   pastička sklapnutá, ten zaječí.

   E                         G
5. V noci náhle křik a vytí, ptáček se nám přece chytil
   E                     G
   překvapení to vám povídám.
   E                       G
   Pomluva to zřejmě není, říkaj’ že jsem schizofrenní
   E                        G
   na lodi jsem totiž zcela sám.

   F#            A
R5:Už nemusím se nikoho bát
   F#               A
   kdo jiný než já, kdo by tu krad'.

   E                         G
6. Přiznávám se ke slabosti, od okurek po sladkosti
   E                     G
   já jsem náruživý konzument.
   E                         G
   Nemohu se jen tak postit, sežeru i holé kosti
   E                            G
   když z trachtací přijdu na buben.

   F#               A
R6:Když září Orion, nepůjdu spát
   F#                  A
   chromou packu musím do dlahy dát
   H                   A
   když ráno procitnu, obklad si vyměním
   G                    F#
   jídlo je vášeň, já - se nezměním.


                    © 2009

Menu •  mp3-m  (1495 kB)        •  mp3-s  (2989 kB) Jiná píseň